Některá česká slova se prostě povedla a ŠALVĚJ je jedním z nich. Libě zvučí a dá se rozkládat na další libá slova. A co teprve hrátky s latinským základem! „Salve“ je pozdravení, „Salva“ znamená pomoc, „Salutem“ zdraví či bezpečí… Zkrátka a dobře, Salvia officinalis je drahokam, vlastně spíš drahobýl :-))
Vyšlo to letos tak, že se nedala sbírat na počátku květu, jak by tomu mělo být. Věřím však, že i tak se mohu spolehnout na její sílu a pomoc.
Listy jsem letos třídila na dvě hromádky: ty luxusní na sušení (na čaj i jako koření), ty s drobnými vadami na kráse (vykousnutý kousek atd.) do tinktury. Pravidelné pití čaje pomáhá při nočním pocení, křečích a stavech slabosti (1 lžička na 1/4 l hrnek, spařujeme krátce). Výborné je také šalvějové mléko – k čerstvě připravenému nálevu přidáme 1/4 l horkého mléka, lžičku medu a kousek másla – pomáhá při katarech průdušek a bolestech v krku. Ano, je skvělé i pro kuřáky, kteří to přehnali.
Tinktura se používá zejména k dezinfekci dutiny ústní a krku, při zánětech zubů, lze ji přidat do koupelí. Sedací koupele údajně posilují slabé nervy.
Macerování šalvěje v kyselém prostředí přináší další využití. Šalvějové víno se používá jako všeobecně posilující prostředek, ocet pomáhá při proleženinách a zatvrdlé či zhrublé kůži.
Šalvějový ocet připravíme tak, že květy (koruny i s kalichy) vložíme do sklenice a zalejeme přírodním octem (jablečný, případně vinný, max. 5 % kyseliny octové; nepoužívejte kvasný lihový). V této fázi můžete k přípravě přizvat děti a udělat z nich kouzelníky – modrofialové květy po zalití octem krásně zrůžoví. Uzavřené necháme na slunci 2 týdny. Jak to ovšem provést letos, kdy poměr deštivých/slunečných dnů je už 2 měsíce 4:3, to vám neporadím :-))
V každém případě hlasuji pro krásné rčení: „Proč umírat, když je šalvěj v zahrádce?“